Re-reading Po tvém boku a nová knížka od Kasie West// recenze

  Možná tentokrát 


Autor : Kasie West 

Orig.název : Maybe this time

Žánr : feel-good, young adult 

Počet stran : 344

Anotace : Jeden rok. Devět událostí. Devět šancí.. se zamilovat?


Svatby. Pohřby. Grilovačky. Novoroční párty. Je jedno, jakou událost vyjmenujete, Sophie Evansová tam bude. No, musí tam být. Sophie pracuje pro místní floristku, takže ji můžete najít na každé větší události v jejím malém městečku, jak aranžuje květiny a hasí rodinná dramata.


Přidejte Andrewa Harta. Syn nového nóbl kuchaře, je najednou nucen účastnit se stejných událostí jako Sophie. Myslí si, že má na vše nárok, je arogantní a konzervativní. Sophie chce jen dělat svou práci a dokončit své skici, aby se mohla přihlásit na školu designu. Ale pokaždé, když se otočí, tak je tam Andrew, který se jí staví do cesty a komplikuje jí život. Až do dne, kdy začne přemítat o tom, jestli je komplikované až tak špatné…

Hodnocení : Když jsem zjistila, že vyjde nová Westovka v češtině, nemohla jsem se dočkat, až ji budu mít doma. V zahraničí na to byly skvělé recenze, které mě osobně dost zvedly očekávání, takže když jsem ji dočítala, byla jsem poněkud zklamaná. Až po nějaké době mi došlo, že to není zas až tak povedená kniha, která by se vyrovnala například Po tvém boku, takže čím víc času je od dočtení této knihy, tím snižuju hodnocení. Hlavní hrdinka Sophie je hodně lidem nesympatická, ale mě osobně moc nevadila, spíš mi vadilo, že ten děj nikam moc nejde a konečná romantika byla hlavně a jen na konci. Sice se tu setkáváme s hate to love romantikou, která nakonec samozřejmě a překvapivě skončí šťastně, ale přeci jenom. Nebylo to něco, z čeho bych si sedla na zadek, ale fajn čtení na léto to bylo. Jedna z věcí, kterou bych chtěla vyzdvihnout je, že se celá kniha odehrává na 9 akcích během jednoho roku a tím pádem, se vám to čte o dost rychleji. Nevím jestli je to ideální pro ty, co Kasie West ještě nečetli, ale pro milovníky této autorky je to podle mě must-have. Jsou i horší knihy než tato, ale rozhodně P.S líbíš se mi a Po tvém boku je mnohem lepší. 

4/5 - na Instagramu je možná o něco vyšší hodnocení, ale za tímhle si stojím víc. 






Po tvém boku // 3. čtení 


Autor : Kasie West 

Orig. název : By your side 

Žánr : feel-good, young adult 

Počet stran : 303

Anotace : Když Autumn zjistí, že zůstala zamčená v knihovně, myslí si, že už to nemůže být horší. Až do té chvíle, než přijde na to, že Dax tam skončil s ní. Autumn toho o Daxovi moc neví – prý je to samotář, a jednou se dokonce zapletl do nějaké bitky a skončil v polepšovně. Ale je si naopak jistá tím, že je asi tou poslední osobou, se kterou by chtěla někde zůstat celý víkend zavřená. A tak si prostě jen dokola připomíná, že je jen otázkou času, než si její přítel Jeff všimne, že ji nechal v knihovně, a vrátí se pro ni. Jenže Jeff se nevrátí. A tak musí Autumn jíst pár dní jen jídlo z automatu a bavit se s divným klukem. Naštěstí ale zjistí, že Dax není zas tak zvláští a že si dobře rozumí. Dokonce víc, než si kdy Autumn s jakýmkoli jiným klukem rozuměla. Můžou ale jejich pocity přežít konec víkendu a návrat do jejich původních životů?

Hodnocení : V létě a na konci roku vždycky dostávám hroznou chuť na re-readingy, a tak jsem spontálně jeden den sáhla po této knížce. I když je to spíš kniha na zimu, tak mi to přesně skočilo do nálady a měla jsem to přečtené za dva dny. Když se trošku popasujete s tím pomalejším začátkem, tak je to za mě jedna z nejlepších oddechových knih, které se mi zatím dostaly do ruky. Hlavní hrdinové, Dax a Autumn jsou skvělí, mega se k sobě hodí a i když chvíli trvá než k sobě najdou cestu, tak konec je fakt skvělý. Samotný náměť, zamčeni v knihovně bez všech osobních věcí, mi už poprvé přišel geniální a doteď si to myslím. Byla jsem na začátku malinko zklamaná, že hlavní zápletka končí už před polovinou knihy a potom se tam odehrává něco trochu jiného, ale teď už to tolik neřeším, protože hlavní důvody, proč to čtu znova a znova je Dax, jejich příběh a ten konec. Jeff jako taková třešnička na dortu mi přišel někdy jako dement a někdy jsem ho tam vůbec nepotřebovala, ale zase chápu, proč tam byl. V některých případech mi přišel jako Aspen ze Selekce. Oba dva pro mě postradatelní a úplně v těch knížkách tolik být nemuseli, ale pořád to nemění nic na tom, že vám to moc doporučuju. Fakt je to asi jediná Westovka, která mě nepřestane bavit. 

5/5 - miluju, miluju, miluju!